Chaos Sanctuary

Kromě Luxoru jsem navštívila o můj oblíbený Krakatit v Jungmance a tam jsem se dozvěděla smutnou zprávu, že nový Kulhánek (Stroncium) , který měl být na začátku tohoto roku, asi bude až tak na podzim, protože to zas celé předělává. chjo :-(

Tím jsem na sebe prozradila, že jsem opět byla v Praze (více na hellgate v příspěvku smutný osud). Kromě toho, že je tam o hodně víc lidí, nachází se Praha i ve zcela jiném podnebném pásu. Není tam sníh, nemusíte nosit čepici a ve vysokých zimních botách je vám tam horko. Přesto Pražáci vypadají zmrzle a okupují stánky se svařákem, zatímco u nás, kde je sněhu po kolena a neustále cosi zmrzlého padá ze střech nebo z mraků, které se nad městem natrvalo utábořily, je osamělý stánek s medovinou u Obecního úřadu většinou prázdný.

V Praze je také spousta slev ale už tam není to zlevněné zboží, již dávno zřejmě vykoupené bojovými důchodci. U nás nejsou ani slevy ani zboží, takže nemáme stres .-)

Jedna podobnost tu však je. Na chodnících na sídlišti je u nás většinou vyšlapaný půlmetrový pás, lemovaný vrstvou vysokého sněhu, která je na krajích pokryta zdálky viditelnými tekutými i tuhými psími (aspoň doufám) značkami. V Praze je to taky tak ale bez sněhu to není tak vidět, a tak jsem si několik památek na hlavní město přivezla na podrážkách až domů.